Životopis
David Keith Lynch se narodil 20. ledna 1946 v malém americkém městě Missoula, ve státě Montana. Své dětství trávil cestováním z jednoho města do druhého, důvodem bylo vědecké povolání jeho otce. Má mladšího bratra a mladší sestru Margaret. V mládí ho hodně ovlivnilo prostředí v němž vyrůstal. Okouzlila ho příroda, která umí být jak krásná, tak naopak i děsivá. Fascinovalo ho také tajemno. Totéž se může říci o městech, kde vyrůstal a která můžeme vidět vyobrazená v jeho filmech. Viz. dále.
Poté, co se rodina v roce 1961 přestěhovala, navštěvoval střední školu v Alexandrii, ve Virginii. Roku 1963 to byla Corcoran School of Art ve Washingtonu. Následovalo Boston Museum School v Bostonu, rok 1964. O rok později odcestoval se svým přítelem Jackem Fiskem do Evropy. Jeho cílem bylo expresionistické malířství. Nejprve zavítal do Salzburgu v Rakousku, chtěl zkusit Paříž a Athény. Ale protože nikde nenašel inspiraci pro práci, kterou chtěl dělat, vrátil se asi za 14 dní zpátky do Ameriky, konkrétně opět do Alexandrie. Ještě ten samý rok započal svá studia na škole Pennsylvania Acadamy of Fine Arts, ve Philadelphii (1965 - 1969). Na této škole konečně našel možnost se realizovat. Zároveň ho však ovlivnilo i toto město, Philadelphie. Čtvrť ve které pobýval, na něj zapůsobila svou ponurou atmosférou, továrnami, smogem a lidmi, kteří v sobě měli podivné charisma. Podobnost můžeme poté spatřit ve filmu Eraserhead. K jeho vzdělání můžeme ještě přidat American Film Institute Centre for Advanced Studies (1970).
Na Pennsylvania Acadamy of Fine Arts vytvořil svůj první animovaný film Six Figures Getting Sick (1967), následoval druhý krátký film The Alphabet (1967). Tento rok se Lynch oženil s Margaret (Peggy) Reavey a v dubnu 1968 se mu narodila dcera Jennifer (ta se později proslavila svým filmem Boxing Helena - o ženě, jíž posedlý a zároveň šíleně zamilovaný doktor postupně zbavuje končetin, aby ji nakonec mohl mít jen pro sebe). Roku 1970 natočil další krátký film The Grandmother a ještě téhož roku se se svojí ženou Peggy a dcerou Jennifer přestěhoval do Los Angeles. Rok nato začíná pracovat na filmu Eraserhead. 1974 - další krátký snímek The Amputee a rozvod s jeho ženou Peggy. 1976 - dokončen film Eraserhead.
Toto dílo mělo pro Lynche zvláštní význam, práce na něm mu zabrala takřka 6 let a odráží se v něm jeho pocity a vzpomínky. V době práce na tomto filmu pracoval pod velkým tlakem a potýkal se s nedostatkem peněz, také se musel starat o rodinu. Člověk v tomto snímku může vypozorovat mnoho z jeho soukromého života, samozřejmě může to být jen subjektivní pocit. Díky kultovnímu úspěchu tohoto snímku mu v roce 1979 nabídl Mel Brooks film své produkční společnosti Brooksfilms - Elephant Man. I s ním Lynch sklidil velký úspěch, hlavně komerční, což mu zajistilo dobré jméno a ukázalo jeho cit pro filmování (Elephant Man byl nominován na 8 oskarů). 1981 je rok, kdy Lynchovi nabídl producent Dino De Laurentiis zfilmování vědecko-fantastického románu Franka Herberta, Dune. David Lynch, podle jeho slov, neměl zvláštní zálibu ve sci-fi, ale to se změnilo po přečtení knižní novely. Film byl sestříhán ve dvou verzích: dvouhodinové, určené pro kina a čtyřhodinové televizní montáži. Snímek bohužel neuspěl. Podle kritiky za to mohl složitý děj a větší náročnost na diváka. Přesto se film rozhodně nedá řadit ke špatným. Ale možná právě tento neúspěch Lynche svedl zpět na cestu, kterou si už dříve vytyčil. Další práce na filmu Blue Velvet (1986), opět s producentem Dinem De Laurentiis, zaznamenala už daleko větší úspěch. I když ne tak docela, zpočátku nebyl snímek dobře přijímán, ale jakmile se o něm jistí kritici začali více zmiňovat, ukázala se postupně jeho pravá kvalita, skrytá za, pro mnohé již dobře známým Lynchovým uměním. Sám režisér řadí tento film mezi ty, které mu jsou nejblíže. Blue Velvet získal řadu ocenění a byl nominován také na Oskara a právem se řadí k tomu nejlepšímu, co Lynch natočil. Při jeho natáčení se poprvé setkal se skladatelem Angelem Badalamentim, který pro něj složil hudbu a s Julee Cruise, která pro něj nazpívala skladbu Mysteries Of Love.
1988 - natáčí David dvaadvacetiminutový příspěvek do složeného filmu několika režisérů, celý projekt se jmenoval Les Francais Vu Par (Francouzi očima), jeho samostatný snímek pak nese název The Cowboy and the Frenchman. V roce 1989 Lynch produkuje s Badalamentim album Floating Into the Night, které také otextoval. Tento rok začíná práce na Twin Peaks, a to natočením pilotního filmu pro televizi, který vznikl za spolupráce s Markem Frostem. 1990 - vzniká první řada seriálu Twin Peaks. Některé epizody, včetně pilotu režíroval sám Lynch. Tento seriál získal kultovní věhlas. I když se zabývá vážným tématem, najdeme v něm prvky černé komedie, fantasy a mnoho situací, které člověka oslovují tak, že neví jestli se má bát, být smutný, či smát se. Právě tato mnohavrstevnost, pestrost, je podle mě na této "mýdlové opeře" nejkrásnější. Hlavně u pilotního filmu a prvních epizod.
1990 - televizní projekt Industrial Symphony No. 1: The Dream of the Broken Hearted, a vzniká film Wild at Heart, který získal Zlatou palmu v Cannes. Je založen na literární předloze Barryho Gifforda. 1991 - 1992 Lynch pracuje na televizním seriálu On The Air, ten však neuspěl. Následuje celovečerní film Twin Peaks: Fire Walk With Me. V něm se režisér vrací do Twin Peaks, aby vyprávěl o posledních dnech Laury Palmerové. Film má místy silnou atmosféru a znepokojující děj, který člověka někdy až vyvádí z poklidu, ale je mu občas vytýkáno přílišné úzké dějové zaměření. Stejně jako např. filmu Wild at Heart, kde se někomu nelíbí přílišná kýčovitost. Ale malý ohlas u Twin Peaks: FWWM je možná způsoben i tím, že se poměrně hodně liší od seriálu a je to možná, "něco trochu jiného" než by divák mohl očekávat. I v jeho osobním životě nastává změna, narodí se mu druhý syn Riley, jeho matkou je Mary Sweeney, dlouholetá spolupracovnice a přítelkyně Davida Lynche.
Od roku 1992 následuje útlum, ve kterém Lynch režíruje např. televizní trilogii Hotel Room, Tricks a Blackout. Poté krátký film Lumiere and Company (1995). Zkouší více malovat a vydává další hudební album společně s Angelem Badalamentim a Julee Cruise - The Voice of Love. Ujímá se produkce upírského filmu Nadja a snímku Crumb.
Konečně příchází rok 1997 a s ním i Lost Highway. Stejně jako v případě Wild at Heart i teď spolupracuje s Barry Giffordem. Snímek je považován za synonymum ke stylu filmu noir a je i tímto považován za klasiku. Nutno podotknout, že lidé se slabší povahou by se měli před shlédnutím Lost Highway pořádně rozmyslet, zda to opravdu chtějí vidět... :-) Tento rok založil Lynch produkční společnost Picture Factory, společně s Mary Sweeney a Nealem Edelsteinem. 1998 - vydává album Lux Vivens (Jocelyn Montgomery). 1999 - začíná pracovat na pilotním filmu k seriálu Mulholland Drive a taktéž začíná natáčet další celovečerní film The Straight Story - tento krásný příběh, který je založen na skutečné události, se rovněž řadí k jeho nejlepším filmům, i když to není tak docela "jeho styl". 2000 - David Lynch začíná vytvářet kreslené seriály ve Flashi (jen pro internet), jménem Dumbland. V roce 2001 je vypuštěn celovečerní film Mulholland Drive (Mulholland Dr.). Tento název měl původně patřit novému seriálu pro společnost ABC, ale po neshodách Lynch materiál přepracoval a dotočil s francouzskou koprodukcí jako celovečerní film. Ten získal také řadu ocenění a patří mezi jeho nejlepší snímky. V roce 2002 ještě vznikl krátký snímek Darkened Room.
Tolik stručně k jeho tvorbě. Kromě filmování se samozřejmě, jak jsem se již zmínil, věnuje malování obrazů, uměleckému fotografování, píše texty k písním, příležitostně se objevoval jako herec ve vedlejších rolích svých filmů a má také hudební nadání. Ani to však není výčet všech jeho aktivit. Věnuje se také různým "komerčním" projektům (reklamy, designerské návrhy, apod.) Mezi zajímavosti patří např. také to, že v roce 1985 v Praze Lynch a Badalamenti natáčeli soundtrack k filmu Blue Velvet a byli natolik spokojeni, že se sem ještě několikrát vrátili. Naposled se zde natáčela hudba k Mulholland Drive, konkrétně je to studio Ve Smečkách. Lynch byl třikrát ženat a má tři děti. Bohužel třetí ženu (snad Isabella Rossellini) a třetí dítě jsem nikde nesehnal :-) Zajímavé je také to, že ve svých filmech používá podobné, či stejné symboly (červené závěsy...) a často obsazuje stejné herce, např. Jack Nance (Eraserhead, Dune, Blue Velvet, Twin Peaks, Lost Highway... tento herec bohužel nedávno zemřel), Kyle MacLachlan (Dune, Blue Velvet, Twin Peaks, Twin Peaks: FWWM) nebo Laura Dern, či Dean Stockwell a jiní... Sám sebe Lynch jednou charakterizoval slovy: "Eagle Scout Missoula Montana" (zřejmě je to přezdívka z mládí).
David Lynch patří k nezávislým filmařům. Už na tomto faktu je milé to, že takoví režiséři točí opravdu většinou jen to, co chtějí natočit. A Lynch nás může zaujmout nejenom svými nápaditými filmy, ale také jejich zpracováním, které si pohrává s divákem, vtahuje ho do děje a nutí ho přemýšlet, a nejen nutně o tom, na co se zrovna dívá... Nejen o filmu, ale i o okolním světě.. Často můžeme v jeho filmech najít souboj dobra se zlem, psychologické studie jak osob, tak i doby, která se nás právě dotýká. V jeho snímcích jsou často užity prvky snu, symboly, nepřehlédnutelná je i atmosféra, kterou dokáže tento režisér vytvořit, např. pomocí interiérů a zvukových efektů, které hrají jistě nepřehlédnutelnou roli. Tak či tak, když se chci dostat do jiného světa, můžu si být jistý, že s jeho filmem se mi to vždy podaří.